V sobotu 29. března 2025 se odehraje zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy. Bude jen částečné, ale provázejí jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko i Slovensko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který bude pozorovatelný v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na území Česka i Slovenska bude zatmění viditelné okolo poledne ve výšce více než 40° nad obzorem a při maximální fázi bude Měsíc zakrývat až 22 procent slunečního disku (severozápad Čech).
V posledních týdnech pravděpodobně již každý zaznamenal informace o objevu nové planetky pojmenované 2024 YR4, která se do médií dostala díky pravděpodobné srážce se Zemí v následující dekádě. Planetka 2024 YR4 objevená v prosinci minulého roku měla podle výpočtů být potenciálně nebezpečnou už zhruba za 7 let, tedy v roce 2032. Nová pozorování však ukazují, že k srážce téměř jistě nedojde.
Vesmírna sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) letiaca od 14. apríla 2023 k Jupiteru aktuálne uskutočňuje jedinečný manéver. Po tom, ako obehla Slnko po mierne eliptickej orbite v súčasnosti opäť dobieha Zem a v týchto dňoch (19. a 20. augusta 2024) využije gravitačnú asistenciu Zeme, ktorá urýchli jej ďalšie putovanie vesmírom. Sonda JUICE nesie na sebe viacero vedeckých prístrojov určených na prieskum mesiacov Jupitera. K ich vývoju a zostrojeniu prispel aj vesmírny konštruktér Ján Baláž z košického Ústavu experimentálnej fyziky SAV, v. v. i. (ÚEF SAV, v. v. i.)
V sobotu 29. března 2025 se odehraje zatmění Slunce pozorovatelné ze střední Evropy. Bude jen částečné, ale provázejí jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko i Slovensko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který bude pozorovatelný v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na území Česka i Slovenska bude zatmění viditelné okolo poledne ve výšce více než 40° nad obzorem a při maximální fázi bude Měsíc zakrývat až 22 procent slunečního disku (severozápad Čech).
V sobotu 1. února 2025 NASA publikovala snímek „Nacreous Clouds over Sweden“ (Perleťové oblaky nad Švédskem), jeho autorem je bývalý český extrémní sportovec Vojan Höfer, zakladatel překážkových běhů Wild Grizzly, který se mimo jiné také začal věnovat fotografování. Při jeho první návštěvě Švédska se mu podařilo 12. ledna 2025 zachytit vzácně rozsáhlé Polární stratosférické oblaky (lidově perleťovo oblaky), což byla shodou okolností jeho vůbec první zkušenost s fotografováním přírodních jevů pokročilou technikou. Je to tedy do jisté míry velké štěstí začátečníka.
Atom, dlouho definovaný spíše filozoficky jakožto domnělá nejmenší částice hmoty. Dnes víme, že se skládá z ještě menších, subatomárních částic a i ty v sobě mají další, ještě menší částice. Kdybychom si atom zvětšili tak, že jádro bude kulička o průměru 2 cm, tak celý atom bude velká koule o průměru 2 km. A zatímco jádro je nahuštěné protony a neutrony, v tom velikém obalu poletují titěrné elektrony a celý ten prostor je vlastně skoro vakuum.