V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude pozorovatelné ve své druhé polovině okolo 20:30 SELČ, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než 6 letech. Během zatmění také bude možné vyhledat planetu Saturn.
Unikátní časosběrný snímek se podařilo zaznamenat Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten posledních 12 let zaznamenával téměř každoročně velmi nevýrazný meteorický roj Kappa Cygnidy. Zvýšenou aktivitu měl v roce 2021, kde společně s kolegy Josefem Kujalem (Astronomická společnost v Hradci Králové) a Tomášem Slovinským zachytili při fotografování z řecké Kréty i poměrně jasné meteory z tohoto roje. Výsledný snímek, ukazující na 60 meteorů tohoto roje, zabral přes 381 hodin čistého času snímání a dalších asi 100 hodin detektivní práce.
Vesmírna sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) letiaca od 14. apríla 2023 k Jupiteru aktuálne uskutočňuje jedinečný manéver. Po tom, ako obehla Slnko po mierne eliptickej orbite v súčasnosti opäť dobieha Zem a v týchto dňoch (19. a 20. augusta 2024) využije gravitačnú asistenciu Zeme, ktorá urýchli jej ďalšie putovanie vesmírom. Sonda JUICE nesie na sebe viacero vedeckých prístrojov určených na prieskum mesiacov Jupitera. K ich vývoju a zostrojeniu prispel aj vesmírny konštruktér Ján Baláž z košického Ústavu experimentálnej fyziky SAV, v. v. i. (ÚEF SAV, v. v. i.)
V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude pozorovatelné ve své druhé polovině okolo 20:30 SELČ, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než 6 letech. Během zatmění také bude možné vyhledat planetu Saturn.
V dňoch 11. – 21. augusta prebehol v indickom veľkomeste Mumbai 18. ročník Medzinárodnej olympiády z astronómie a astrofyziky IOAA (ioaa2025.in), ktorého sa spomedzi 64 krajín sveta zúčastnila aj pätica slovenských študentov v zložení Tomáš Kubrický, Patrik Prítrský, Peter Švrlo, Mário Tlamka a Vladimír Slanina.
Atom, dlouho definovaný spíše filozoficky jakožto domnělá nejmenší částice hmoty. Dnes víme, že se skládá z ještě menších, subatomárních částic a i ty v sobě mají další, ještě menší částice. Kdybychom si atom zvětšili tak, že jádro bude kulička o průměru 2 cm, tak celý atom bude velká koule o průměru 2 km. A zatímco jádro je nahuštěné protony a neutrony, v tom velikém obalu poletují titěrné elektrony a celý ten prostor je vlastně skoro vakuum.