Featured posts slider
Aktuality
Nobelova cena za fyziku 2026: Od neutrin k černým dírám
Letošní Nobelova cena za fyziku putuje k vědci, který pomohl proměnit antarktický led v obří detektor částic přicházejících z hlubin vesmíru. Jeho objev otevřel novou éru astronomie. Na výzkum kosmických neutrin navazují také vědci Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, kteří ve spolupráci s mezinárodním týmem hledají jejich zdroje v okolí superhmotných černých děr. Jejich nejnovější práce navíc naznačují překvapivou možnost: gravitační čočkování může pomáhat vysvětlit, proč některá vzdálená kosmická neutrina vůbec dokážeme zachytit.
Vesmír
Nobelova cena za fyziku 2026: Od neutrin k černým dírám
Letošní Nobelova cena za fyziku putuje k vědci, který pomohl proměnit antarktický led v obří detektor částic přicházejících z hlubin vesmíru. Jeho objev otevřel novou éru astronomie. Na výzkum kosmických neutrin navazují také vědci Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, kteří ve spolupráci s mezinárodním týmem hledají jejich zdroje v okolí superhmotných černých děr. Jejich nejnovější práce navíc naznačují překvapivou možnost: gravitační čočkování může pomáhat vysvětlit, proč některá vzdálená kosmická neutrina vůbec dokážeme zachytit.
Kozmonautika
Prebieha unikátny gravitačný manéver sondy JUICE
Vesmírna sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) letiaca od 14. apríla 2023 k Jupiteru aktuálne uskutočňuje jedinečný manéver. Po tom, ako obehla Slnko po mierne eliptickej orbite v súčasnosti opäť dobieha Zem a v týchto dňoch (19. a 20. augusta 2024) využije gravitačnú asistenciu Zeme, ktorá urýchli jej ďalšie putovanie vesmírom. Sonda JUICE nesie na sebe viacero vedeckých prístrojov určených na prieskum mesiacov Jupitera. K ich vývoju a zostrojeniu prispel aj vesmírny konštruktér Ján Baláž z košického Ústavu experimentálnej fyziky SAV, v. v. i. (ÚEF SAV, v. v. i.)
Úkazy
Planeta Saturn je nejjasnější. Na hvězdárnách spatříte její prstence
Na noční obloze lze v následujících měsících nejlépe pozorovat Saturn, snad nejkrásnější planetu Sluneční soustavy. Vychutnat si ji mohou majitelé hvězdářských dalekohledů, anebo návštěvníci veřejných hvězdáren, na kterých odborníci planetu ukazují ve velkých přístrojích. Saturn je vizuálně podmanivý především rozsáhlými prstenci, které vypadají jako jasná obruč okolo kotoučku samotné planety. Prstence jsou přitom známy jen asi 400 let.
Ocenenia a Rozhovory
Dnešní snímek NASA má hned tři české autory. Ukazuje vzácnou nebeskou podívanou
Dnešní prestižní Astronomický snímek dne NASA (ze středy 14. října 2026) s názvem „Mars and Beehive Under an Aurora“ (Mars a Jesličky pod polární září) má české kořeny. Jeho autory jsou Josef Kujal (z Astronomické společnosti v Hradci Králové), Vojan Höfer a Petr Horálek (z Fyzikálního ústavu v Opavě). Ukazuje velmi vzácný záběr, kterému dominuje výrazná planeta Mars v popředí před otevřenou hvězdokupou Jesličky pod „záclonou“ polární záře. Snímek vznikl ve Švédsku 10. října během maxima tak jasné polární záře, že byla četně zaznamenaná různými fotografy i z Česka.
Ostatné
Celoslovenské kolo Astronomickej olympiády
Astronomická olympiáda je vedomostná súťaž, ktorá sa organizuje už 20 rokov a ktorá sa zameriava na znalosti z astrofyziky a praktickej astronómie. Finálové celoslovenské kolo sa každoročne koná v Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanove a tento rok sa uskutoční počas troch dní 03. – 05. mája 2026 (viď. harmonogram).
