Čeká nás největší úplněk roku

Ve středu 26. května ve 3:53 ráno nastane úhlově největší úplněk tohoto roku, tzv. superúplněk. Podle folklóru nazývaný rovněž „květinový“, neboť nastává v období jara a rozkvetlé flóry. Bude dokonce o cca 85 km blíže než ten předcházející dubnový. Fáze samotného úplňku pak nastane již pod obzorem, a to ve 13:15 našeho letního času. V té době také nastane úplné zatmění Měsíce (které bohužel od nás neuvidíme), díky čemuž si tento úplněk odnese rovněž přívlastek „krvavý“.

Kdy bude nejblíže?

Květnový superúplněk bude podle suché řeči čísel tím největším v roce 2021. Nastane 26. května ve 13:15 středoevropského letního času, ale Měsíc se k nám přiblíží nejvíce už ve 3:53 ráno. Jeho vůbec nejtěsnější přiblížení k Zemi se tedy odehraje o něco dříve než úplněk úplněk samotný. Od nás bude vzdálený 357 309 km a pokud si tedy chcete počíhat na největší měsíční úplněk letošního roku, počkejte si na západ Měsíce okolo čtvrté ráno 26. května.

„Krvavý“ u nás nebude

U nadcházejícího úplňku se setkáváme v anglicky psaných článcích s faktem, že Měsíc bude „krvavý“. To se nás bohužel netýká. Označení „krvavý superměsíc“ (z angl. „Blood Supermoon“) vychází z faktu, že během maximální fáze úplňku, která u nás nebude vidět, proběhne také překrásný úkaz – úplné zatmění Měsíce. Během něho Měsíc prostupuje zemským stínem, a protože na něj zároveň dopadají slabé pozemské červánky lámané zemskou atmosférou do vnitřku zemského stínu, Měsíc chytne nezvyklé načervenalé zabarvení. Fáze úplného zatmění proběhne nad obzorem zejména v Oceánii, ale také nízko nad obzorem na západě USA nebo na východě Asie. Potrvá jen 14 a půl minuty. Další „krvavý superměsíc“ se odehraje 8. října 2033 (u nás ale pod obzorem). V Česku se „krvavého superměsíce“ dočkáme až 19. října 2051.

Pokud ale podmínky popřejí (nebude ve vzduchu smog a prach), Měsíc bude načervenalý zejména během jeho východu večer 26. května, a to kvůli jinému úkazu – zeslabení jeho svitu nízko nad obzorem zemskou atmosférou. Podobně jako když zapadá Slunce a postupně slábne a červená. V době východu Měsíce večer 26. května (už tedy po úplňku i po maximálním přiblížení) se bude Měsíc nad obzor „zvedat“ nějakých 20 minut po západu Slunce (okolo 21:20 – čas východu se liší podle vaší polohy v Česku), a bude tedy již dost kontrastní. Čím výše se bude nacházet, tím jasnější bude a jeho odstín se bude měnit přes nažloutlou do jasné bílé barvy.

Superúplněk bez definice

Je třeba uvést na pravou míru ještě jednu podstatnou informaci: superměsíc (ani superúplněk) není žádným oficiálním astronomickým termínem. Poprvé toto označení použil astrolog (ano, astrolog, ne astronom!) Richard Nolle v roce 1979. Superměsíc „definoval“ jako nov nebo úplněk, který nastává ve vzdálenosti menší nebo rovnající se 90 % jeho nejmenší vzdálenosti od Země na dané oběžné dráze. Proč si však zvolil zrovna 90 procent, nikdo netuší. Tam, kde není přesná definice, nemůže být ani jednoznačný výsledek. Za referenční přízemí a odzemí si totiž můžete vybrat hned několik hodnot. Mohou to být například nejbližší přiblížení v daném roce nebo nejbližší přiblížení při aktuálním oběhu. Proto se ani astronomové neshodnou na tom, který úplněk ještě „super“ je a který už ne.

„Super“ či ne, vždy je krásný na obzoru

Ačkoliv je rozdíl úhlové velikosti Měsíce v úplňku v přízemí a odzemí poměrně zanedbatelný (viz zmíněný pokus s mincemi) a činí maximálně nějakých 15 % rozdílu, pohled na vycházející či zapadající úplněk stojí za to. Vědomi jsou si to toho zejména fotografové, kteří se snaží úplňky zaznamenávat v úhlově blízkosti kulturních památek či i se vzdálenými lidmi. Při pozorování pouhým okem se navíc Měsíc skutečně zdá velký, ovšem to je dáno optickou iluzí. Lidský mozek má totiž tendenci viděný obraz Měsíce porovnávat s objekty na obzoru – a čím jsou objekty vzdálenější, tím se Měsíc jeví větší. Když bychom ale počkali, až se úplněk „odpoutá“ od obzoru a vystoupá vysoko nad něj, už jeho velikost nemáme s čím porovnat a zdá se proto menší. Že je stejně úhlově velký jak na obzoru, tak vysoko nad ním, se můžete přesvědčit právě fotograficky. Co ale reálně při východu (a západu) nastává Měsíce, je jeho optické zploštění. Za ním stojí zemská atmosféra.

Autoři a další informace:

Bc. Petr Horálek
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

Mgr. Pavel Gabzdyl
Spisovatel, fotograf, popularizátor astronomie
Autor portálu Neuvěřitelný Měsíc
Facebook: www.fb.com/prohlidka.mesice
Email: p.gabzdyl@gmail.com