utorok, 3 decembra, 2024
AktualityČlánkyÚkazy

Sobotní úplněk bude úhlově menší

Východ úplňku. Foto: Izembek Refunge/Wiki.
Východ úplňku. Foto: Izembek Refunge/Wiki.

Zatímco obvykle se ve velkém mluví o úplňku, je-li na své protáhlé dráze v té době Měsíc blíže a nastává úhlově větší, lidově „superúplněk“ (odborně úplněk v přízemí), v sobotu se dočkáme opačného případu: Měsíc bude během úplňku blízko bodu odzemí. Úplněk nastane v sobotu 24. února ve 13:31 SEČ (z našeho území ještě pod obzorem, vyjde zhruba o čtyři hodiny později). V té době se již bude nacházet na své dráze blízko odzemí, tedy téměř nejdál od naší planety. V průběhu noci na neděli tedy uvidíme úhlově nejmenší úplněk v roce.

V noci na neděli bude Měsíc nejblíže k fázi úplňku (kterému se mimochodem podle tradic bude přezdívat „sněžný“), ale od Země se bude ještě vzdalovat. Bodu odzemí pak dosáhne až v neděli v 16:01 SEČ, tedy zhruba 1 den a 2,5 hodiny po fázi úplňku, a to ve vzdálenosti 406 314 km. Sobotní úplněk tedy nebude úhlově nejmenší možný, ale Měsíc se bude v průběhu noci jevit menší a také o něco slabší než běžné úplňky. Situace se přitom opakuje každý rok, dalšího malého úplňku se dočkáme 13. dubna 2025.

Porovnání úhlové velikosti úplňku v přízemí a odzemí. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
Porovnání úhlové velikosti úplňku v přízemí a odzemí. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
Měsíc v odzemí 6. února 2023 zapadá nad Maledivami. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.
Měsíc v odzemí 6. února 2023 zapadá nad Maledivami. Foto: Petr Horálek/Fyzikální ústav v Opavě.

Opačné situace, tedy úplňku v přízemí (lidově nekorektně přezdívaného „superúplňku“) se potom dočkáme letos na podzim, a to nejvýrazněji ve dvou případech: Ve středu 18. září a ve čtvrtek 17. října. V případě zářijového úplňku v přízemí budeme moci ještě ke všemu pozorovat částečné zatmění Měsíce. Říjnový Měsíc v přízemí pak uvidíme vysoko na obloze jen několik hodin před fází úplňku.

Během sobotního úplňku se budou moci lidé na vlastní oči přesvědčit o jedné iluzi: Bez ohledu na to, zda je Měsíc v úplňku v přízemí nebo v odzemí, vždy se nám zdá, že při jeho východu nebo západu je velký. Stojí za tím optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, a v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc „obrovský“. Že je Měsíc ale nad obzorem úhlově prakticky stejně velký jako vysoko na obloze, si člověk může snadno ověřit: Stačí si na stejné vybavení a při stejném nastavení Měsíc vyfotit při jeho východu, pak o několik hodin později a snímky porovnat. Případně si vzít papír nebo noviny a lepící pásku. Papír či noviny srolovat do ruličky s průzorem odpovídajícím úhlové velikosti Měsíce při jeho východu a zalepit. Po několika hodinách, kdy se Měsíc už dostane vysoko nad obzor, na něj podívat znovu. Náš kosmický soused se bude jevit v průzoru prakticky stejně velký.

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] FourmiLab – Přízemí a odzemí Měsíce
[2] Calendar-12.com – Měsíční fáze
[3] Pozoruhodné a vzácné nebeské úkazy v roce 2024

Kontakty a další informace:

Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548

Zdielaj článok

Petr Horálek

Petr Horálek (*1986) je český astrofotograf, kreslíř, spisovatel, cestovatel, astronom, popularizáor astronomie, český delegát Mezinárodní Asociace pro Temné nebe a první český Fotovyslanec Evropské jižní observatoře. Jeho snímky byly několikrát vybrány jako prestižní Astronomický snímek týdne ESO nebo Česká astrofotografie měsíce. Pracuje ve Fyzikálním ústavu v Opavě.