štvrtok, 21 novembra, 2024
AktualityČlánkyÚkazy

Slabší kometa Olbers na večerní obloze

Snímek komety 13P/Olbers z 31. května 2024. Foto: Dan Bartlett/Sky&Telescope.
Snímek komety 13P/Olbers z 31. května 2024. Foto: Dan Bartlett/Sky&Telescope.

Na letní večerní obloze nízko nad severozápadním obzorem můžeme v následujících měsících vyhlížet periodickou kometu 13P/Olbers. Kometa se do vnitřní části Sluneční soustavy vrátila po dlouhých 68 letech. Díky své dráze a úhlově malému pohybu po obloze se bude do konce července nabízet prakticky neustále ve stejném směru i výšce nad obzorem – okolo 23. hodiny ve výšce asi 10° nad oblastí severozápadního obzoru. Pouhýma očima ji nespatříme, dá se však vyhlížet už malými dalekohledy, například triedry, jako rozmazaný objekt putující v následujících měsících postupně napříč souhvězdími Vozky, Ryse, Velké Medvědice a Malého Lva.

Tisková zpráva Fyzikálního ústavu v Opavě z 10. června 2024.

Malá kometa

Kometu objevil před více jak 209 lety, konkrétně 6. března 1815, slavný německý astronom Heinrich Wilhelm Olbers (1758-1840), který se do historie zapsal mimo jiné objevem velkých planetek Pallas a Vesta v hlavním pásu asteroidů a je rovněž autorem „Olbersova paradoxu“ ukazujícího na rozpor mezi pozorovanou tmavostí vesmíru i přes hustotu hvězd a dalších zdrojů světla v něm. Kometu našel v souhvězdí Žirafy a o den později, 7. března 1815, si její objev potvrdil. Do svého pozorovatelského deníku k ní jen dodal: „Kometa se pohybuje pomalu směrem na sever a východ v tělu Persea. Je malá a má špatně definované jádro a velmi bledý průhledný ohon.“ Toho roku dosáhla 5. magnitudy, byla tedy jen na hranici viditelnosti pouhýma očima.

Návraty očima velkých astronomů

Heinrich Olbers je mimo komety objevitelem i planetek Vesta a Pallas. Zdroj: ESO, Vernazza et. al; NASA/JPL-Caltech.
Heinrich Olbers je mimo komety objevitelem i planetek Vesta a Pallas. Zdroj: ESO, Vernazza et. al; NASA/JPL-Caltech.

Znovu se komety astronomové dočkali v letech 1887 a 1956, v obou případech nedosáhla žádné závratné jasnosti. Přesto si získala svou pozornost, a to především díky potvrzení její periody, která nyní činí zhruba 70 let. Zařadila se tak mezi komety Halleyova typu, jejichž periody jsou mezi 20 a 200 lety. Zajímavostí je, že při každém jejím dalším návratu ji objevil nějaký slavný „lovec komet“. Při tom v roce 1887 ji jako první pozoroval 25. srpna slavný americký astronom William Robert Brooks (1844-1921), spoluobjevitel letos pozorovatelné komety 12P/Pons-Brooks. Při jejím návratu ve 20. století ji pro změnu objevil neméně slavný československý astronom Antonín Mrkos (1918-1996), a to 4. ledna 1956 jen asi pět a půl měsíce před jejím průletem přísluním (které nastalo 19. června 1956). Před letošním přísluním se o její první pozorování zasadil americký astronom Alan Hale (nar. 1958), spoluobjevitel pozoruhodně jasné komety Hale-Bopp z roku 1995. Hale našel Olbersovu kometu už 23. srpna 2023, a to na digitálních snímcích z observatoře Las Cumbres.

Vyhlížejte za soumraku

V průběhu června a července se kometa bude pohybovat mezi souhvězdími Vozky a Velké medvědice, přičemž díky své dráze vůči Zemi a Slunci se na obloze bude nacházet do konce července prakticky stále nevysoko nad severozápadní obzorem. Vyhlížet se bude dát už za pokročilého soumraku před 23. hodinou ve výšce okolo 15°, za tmy se ale už bude vždy nacházet o dost níže. K jejím pozorování je proto zapotřebí vyhledat místo s dokonale odkrytým severozápadním obzorem, přičemž v tom směru by se na vybraném pozorovacím místě nemělo desítky kilometrů daleko nacházet žádné velké město. K vyhledání je dobré mít v ruce mapku ukazující její přesnou aktuální polohu vůči hvězdám (k nalezení například na stránce The Sky Live). Přísluním kometa proletí 30. června 2024 a jen o den později dosáhne maximální jasnosti asi 6,5 magnitudy. V té době nebude na večerní obloze rušit Měsíc, kometa by se tedy měla dát daleko od měst sledovat malými dalekohledy relativně snadněji (samozřejmě popřeje-li počasí).

Dráha komety 13P/Olbers mezi 10. červnem a 30. červencem 2024 nad severozápadním obzorem. Na spatření komety potřebujete malý dalekohled. Zdroj: Petr Horálek/Stellarium/FÚ v Opavě.
Dráha komety 13P/Olbers mezi 10. červnem a 30. červencem 2024 nad severozápadním obzorem. Na spatření komety potřebujete malý dalekohled. Zdroj: Petr Horálek/Stellarium/FÚ v Opavě.

Znovu se kometa objeví na obloze až v roce 2094, a to spolu s neméně zajímavou (a letos hojně pozorovanou) kometou 12P/Pons-Brooks. Rozhodně se tedy vyplatí vytáhnout triedr a spolu s nějakou mapkou či aplikací v mobilu toto zajímavou kometu vyhledat, i když nepatří mezi ty mimořádně jasné.

Zdroje a doporučené odkazy:

[1] O kometě 13P/Olbers na Cometography.com
[2] Kometa 13P/Olbers (Wiki)
[3] Heinrich W. M. Olbers (Wiki)
[4] Aktuální poloha komety 13P/Olbers – The Sky Live
[5] O kometě 13P/Olbers na stránce Seiichi Yoshidy
[6] O současném návratu komety 13P/Olbers na Sky&Telescope

Kontakty a další informace:

Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
autor snímku
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě, vedoucí observatoře WHOO! a Unisféry
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Telefon: +420 553 684 548

Bc. Lucie Dospivová
Referát pro vnější vztahy SÚ v Opavě
Email: lucie.dospivova@physics.slu.cz
Telefon: +420 553 684 214

Zdielaj článok

Petr Horálek

Petr Horálek (*1986) je český astrofotograf, kreslíř, spisovatel, cestovatel, astronom, popularizáor astronomie, český delegát Mezinárodní Asociace pro Temné nebe a první český Fotovyslanec Evropské jižní observatoře. Jeho snímky byly několikrát vybrány jako prestižní Astronomický snímek týdne ESO nebo Česká astrofotografie měsíce. Pracuje ve Fyzikálním ústavu v Opavě.