Author: Petr Horálek

Zatímco obvykle se ve velkém mluví o úplňku, je-li na své protáhlé dráze v té době Měsíc blíže a nastává úhlově větší, lidově „superúplněk“ (odborně úplněk v přízemí), v sobotu se dočkáme opačného případu: Měsíc bude během úplňku blízko bodu odzemí. Úplněk nastane v sobotu 24. února ve 13:31 SEČ (z našeho území ještě pod obzorem, vyjde zhruba o čtyři hodiny později). V té době se již bude nacházet na své dráze blízko odzemí, tedy téměř nejdál od naší planety. V průběhu noci na neděli tedy uvidíme úhlově nejmenší úplněk v roce.

Na večerní i na ranní obloze lze nyní v souhvězdí Ještěrky pozorovat poměrně jasnou periodickou kometu 12P/Pons-Brooks. Kometa se v následujících týdnech pozvolna přesune výhradně na večerní oblohu a bude pozorovatelná až do konce dubna malými triedry, na tmavé obloze dokonce na hranici viditelnosti pohýma očima. Kometa je také známá svými častými výbuchy (tzv. outbursty) z důvodu překotné kryovulkanické aktivity na jejím jádře. Ty jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že kometa i v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná snáze i očima. Nejlepší období pro její pozorování nastane v březnu a v první polovině dubna, kdy ji najdeme v malých dalekohledech, jak se pozvolna pohybuje souhvězdími Andromedy, Ryb a Berana.

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos velmi příznivé pozorovací podmínky. Čas maxima vychází na noc ze 14. na 15. prosince, tedy v době, kdy nebude rušit svým svitem Měsíc. Pozorovat se vyplatí zejména v pátek 15. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří na nebi daleko od měst produkujících rušivé světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině. Za celou noc pozorovatel napočítá až 1000 meteorů.

Na státní svátek v sobotu 28. října 2023 uvidíme v pozdních večerních hodinách částečné zatmění Měsíce. Budou jej provázet velmi dobré pozorovací podmínky a úkaz bude pohodlně viditelný pouhýma očima bez dalekohledu i z měst, zejména mezi 21. a 23. hodinou. Během zatmění uvidíme vedle Měsíce také jasnou planetu Jupiter.

Od 17. července do 24. srpna lze pozorovat každoroční meteorický roj Perseid, jehož maximum letos nastane o víkendové noci ze soboty 12. na neděli 13. srpna. Meteory jsou vidět už nyní, jejich frekvence pozvolna stoupá a v průběhu noci maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města mezi půlnocí a 4. hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.

Jako (téměř) každý rok i v roce 2023 nastane úplněk, během kterého bude Měsíc zároveň procházet na své eliptické dráze tzv. přízemím, a tedy úplňkový Měsíc bude úhlově největší v celém roce. Letos nás tato situace čeká hned dvakrát v jednom měsíci, konkrétně při úplňcích 1: a 31. srpna. Oba Úplňky se nám tak budou v posledním letním měsíci jevit úhlově větší než obvykle, ačkoliv za tímto vjemem stojí ve velké míře optický klam. Druhý z úplňků bude rovněž vzácný „modrý“, s barvou to ovšem nesouvisí. Nejlepší pohled se na oba úplňky naskytne při jejich východech a západech nízko nad obzorem.

V první polovině června budeme moci vyhlížet velmi nezvyklou podívanou: Hned dvě jasné planety Sluneční soustavy, Venuše a Mars, budou viditelné před pestrou otevřenou hvězdokupou M44 (lidově zvanou „Jesličky“ nebo „Včelí úl“) v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při pohledu malým dalekohledem (například v triedru). Její nejjasnější část na obloze zabírá plochu o průměru přibližně 1,5°, tedy tří měsíčních úplňků vedle sebe.

Ze soboty 22. na neděli 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima lze uzřít 10-15 meteorů za hodinu na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.